Velká část obyvatel zemí globálního Severu je ještě udržována v iluzi blahobytu. Přesto začíná být stále jasnější, že v našem světě něco nehraje a že čelíme mnohačetným krizím zde. 

S covidem jsme si připomenuli hrozbu globálních epidemií, s válkou na Ukrajině narůstající nebezpečí velkých ozbrojených konfliktů a atomové hrozby. S masakrem v Gaze se pak provalilo, že západní koncepce „lidských práv“ je pouhé PR, že holocaust je ve 21. století stále možný a že některé státy jsou zcela beztrestné.

Prudce rostou globální nerovnosti, stále užší skupinka superbohatých bohatne, zatímco většina nás ostatních chudne. Čím více se koncentruje ekonomická moc, tím více se koncentruje moc politická. Demokracii střídá oligarchie, moc lidí byla nahrazena mocí peněz.

Vedle tohoto postupného „sociálního kolapsu“ definovali vědci devět planetární mezí, v nichž je třeba udržet lidskou aktivitu, pokud chceme Zemi uchovat pro člověka obyvatelnou. Aktuálně (konec roku 2024) se blíží překonání už sedmé z těchto mezí, a neděje se nic podstatného, co by „kolaps ekologický“ zastavilo, nebo aspoň zpomalilo.

Lidstvo připomíná stále rozhádanější gangy, jež spolu bojují na Titaniku, který byl navíc jedním z gangů unesen a je už na dohled nárazu.

Nejpalčivější jsou aktuálně tyto čtyři hrozby: 

1) kolaps ekosystémů,
2) riziko atomového konce lidstva,
3) astronomický nárůst majetkových nerovností a s tím související vzestup extremismu a fašismu,
4) nekontrolovaný vývoj umělé inteligence a naše data v rukou úzké skupiny technologických oligarchů. (Zdroj: Bulletin of Atomic Scientists)

Pokud si připustíme skutečný stav věcí, z pohledu nás běžných lidí, už nejde jen o kvalitu života, ale o přežití člověka jako druhu. Světoví lídři by tak neměli řešit nic jiného než tyto čtyři hrozby. Místo toho však většina z nich dělá dál to, co slouží zájmům vládnoucí třídy – zamlžují skutečný stav věcí, oddalují nutné změny a naši pozornost odvádějí k zástupným konfliktům a malichernostem s cílem nás rozdělit a tak lépe ovládat. Přitom, dosud nikdy nebylo tak oči-vidné, jaké jsou skutečné cíle „ředitelů zeměkoule“, jak náš Matrix (ne)funguje a jak moc nám politici a média lžou.

V historii to byly často knihy, které v časech krizí otevíraly oči, propojovaly lidi a ukazovaly cestu dál. V PeopleCommu věříme, že v době astronomického nárůstu propagandy jsou naučné knihy opět místem, kde se lze dobrat skutečné podstaty problémů a kde hledat řešení. Jsme přesvědčení, že knihy jsou stále ještě tím, co nás ze stále se zhoršující situace dokáže vyvést.

Hlavním problémem světa je to, že se mocní vzdalují od méně-mocných a bez-mocných, a že se tak zvětšuje vzdálenost mezi těmi, kteří přijímají rozhodnutí o našich životech a těmi, kteří následky těchto rozhodnutí trpí. Chceme-li si vzít naše "unesené životy" zpět a zvrátit katastrofu, která je na spadnutí, potřebujeme tuto vzdálenost snížit. "Ekonomickou globalizaci" posilující moc mocných potřebujeme nahradit "lokalizací" sloužící nám všem ostatním. 

V mainstreamu chybějí vize, jak se z této "slepé ulice" vymotat. Pokud se v bohatých zemích vůbec nějaká zrodí, zpravidla odkazuje na ekonomický růst a na technologie, které za nás mají všechny trable vyřešit. Bohužel tomu tak není – slepá víra v technologie jen zrychluje naši cestu do záhuby.

Nikdy v historii si lidé nebyli tak odcizení jako dnes. Je to proto, že jsou od sebe mocnými (oligarchy, korporacemi, politiky, médii…) cíleně oddělováni. Většina z nás tak nezná ty, kteří vypěstovali, co jíme, kteří ušili, do čeho se oblékáme, a vyrobili věci, jimiž se obklopujeme. Položky dennodenní potřeby často obletí planetu, než se dostanou k nám, to vše s devastujícími dopady pro planetární ekosystémy. Mnozí neznají ani své sousedy. Místní ekonomika je často tak rozbitá, že lidé mohou doma pouze přespávat – za prací, nákupem, vzděláváním dětí a volným časem musejí odjíždět jinam. Nepracujeme, abychom sloužili lidem, které známe. V této odcizenosti a atomizaci je snadné hýbat lidmi jako figurkami na šachovnici.

Máme-li mít nějakou šanci, ekonomickou globalizaci je třeba vyvážit lokalizací. Z posedlosti ekonomickým růstem, tj. z non-stop financializace života, je nutné přehodit výhybku na uspokojování potřeb lidí při respektování limitů planety. Potřebujeme znovu vynalézt principy dobrého života.V PeopleCommu vydáváme a šíříme knihy, které nám samotným otevřely oči, vysvětlují podstatu problémů doby a ukazují možnosti, jak se těmto problémům postavit. Pokud věříte v totéž co my, pomozte nám je šířit.Děkujeme.Tomáš Hajzler PeopleComm 

Děkujeme!

Tomáš Hajzler 
Peoplecomm