Knihy vydáváme a šíříme proto, že věříme, že mohou stále ještě změnit svět. Proto v závěru každé knihy zmiňujeme i tuto "Příručku kolibříka", k jejímuž sepsání nás inpirovala následující bajka:  

Hoří les. Všechna zvířátka už utekla a zdržují se v bezpečné vzdálenosti u řeky. Jediný kolibřík ještě létá od řeky k lesu, se zobáčkem plným vody, kterou pak pokaždé vypustí na hořící les. Ostatní si klepou na čelo a říkají: „Co blbneš? Vždyť to nemá cenu!“ Kolibřík se na ně ale jenom podívá a řekne: „Dělám, co můžu.“

Jsme první generace, která na vlastní kůži pocítila vliv změny klimatu. Zároveň jsme poslední generace, která s tím stále ještě může něco udělat. Jenomže my vedle klimatického kolapsu čelíme ještě mnoha dalším krizím (dezinformace, nedůvěra, extremismus, nerovnosti, pandemie,...).

Z uvědomění toho, co nám hrozí, je velmi snadné propadnout depresi. V jedné české pohádce se ale zpívá: „... dělání všechny smutky zahání.“ a my tak víme, že nejlepším lékem na úzkost a žal je něco dělat. Tak jako ten kolibřík.

Změny je třeba udělat na systémové úrovni. Historie nás ale učí, že k těmto velkým změnám docházelo tak, že se spojili jednotlivci, kteří následně společně "zatlačili" na změnu systému. V tomto smyslu se každý kolibřík počítá a platí, že čím více nás bude a čím lépe se propojíme, tím větší šanci za změnu (a žitelnou budoucnost) máme. Čím více lidí bude dělat to, k čemu tíhnou, tím lépe. Kdo vyniká v aktivismu, ať protestuje, kdo je dobrý v burcování lidí, ať vybízí ostatní, aby se zapojili. Kdo umí psát a šířit petice, žaloby, otevřené dopisy, ať dělá to. Kdo je dobrý v lobbingu, ať chodí za politiky, nebo ještě lépe, kdo na to má vlohy, ať do politiky přímo vstoupí. Kdo umí psát nebo točit videa, ať píše a točí, kdo umí organizovat besedy a propojovat lidi, ať dělá tohle. Kdo podniká, ať podniká tak, že peníze budou prostředkem k řešení společenských problémů, nikoliv cílem. Kdo to umí s dětmi, ať vychovává novou generaci... A tak dále.

Následujících 22 bodů může být odrazovým můstkem v tom, co dělat: 

1) Práce — Tvořivá práce je - vedle rodiny - hlavním pilířem dobrého života. Je třeba do života dostat její zdravou míru. Kde to jde, je fajn nastavit si i obživu tak, aby člověk nemusel otročit jako lidský zdroj v nějaké ubíjející korporaci, ale aby se mohl věnovat maximálně tomu, co ho naplňuje a co druhým prospívá.

2) Soběstačnost a samo-zásobitelství — Čím více si dokážeme obstarat, co potřebujeme, bez nakupování (viz obrázek níže), tím lépe. Čím více se nám to podaří, tím více snížíme naší závislost na nutnosti vydělávat a tedy se věnovat nějakému ubíjejímu zaměstnání. Inspiraci najdete na akademiesobestacnosti.cz nebo delamesitosami.cz. Skvělé jsou výměnné a prodejní akce jako sousedské swapy a bazárky. Na internetu se inspirujte například na zpokojedopokoje.cz, vsezaodvoz.cz, opravarna.cz, hobbylab.cz nebo libraryofthings.cz. Ideálem je vybudovat si síť vlastních opravářů, řemeslníků, obchodníků a obecně spřátelených sousedů v místě vašeho domova. Nadějí je též ekonomika daru, např. hearth.net.

3) Jídlo — Je fajn vyhnout se zcela průmyslově zpracovaným potravinám. Ideálem je si jídlo vypěstovat, případně si najít konkrétní pěstitele či producenty, u kterých víme, že jídlo pěstují a zpracovávají v souladu s přírodou (www.adresar-farmaru.cz)Inspiraci naleznete např. na slamavbotach.cz, ekozahrady.com nebo na potravinovezahrady.cz. Ve městech fungují komunitní zahrady (např. kzkuchynka.cz), KPZ-ky (kpzinfo.cz) nebo spolkové obchody (např. hojnost.org, obziva.cz), dobře fungují i samosběry (npař. na-ovoce.cz). Inspirací jsou komunitní iniciativy jako pecempecen.cz nebo seminkovny.com

4) Komunity a „rozšířená rodina“ — Čím více jsme obklopeni „cizími“ lidmi, tím více jsme odkázáni na nakupování, padáme do pasti vydělávání, otupujícího zaměstnání a pociťujeme latentní stres. Pokud se chceme vymanit z nadvlády účtů a složenek, je třeba začít proměňovat anonymní sousedy v síť blízkých lidí, s nimiž si můžeme vytvořit do určité míry vlastní ekonomiku nezávislou na korporacích či státu. Sousedská pospolitost v naší zemi vznikala tradičně okolo kostela, hasičů, fotbalu, Sokola, skauta, případně dalších sousedských spolků. Mnohdy stačí se pouze zapojit, jinde navázat. Několik odkazů pro inspiraci v této oblasti: zazitmestojinak.cz, rodinavklidu.cz, rozsirenarodina.cz, vnitrobloky.cz nebo domavkomoranech.cz.

5) Společné nakupování — Když už nakupovat, tak ideálně ve větším, v rámci rodiny či se sousedy a kamarády. Ve velkém je to zpravidla levnější, často i zábavnější, a je za tím i méně emisí. Vždy je to také záminka setkávat se a utužit vazby. Naši předkové za první republiky a za Rakousko-Uherska to dělali přesně tak a zakládali k tomu spolkové a družstevní spolky. 

6) Bezodpadovost (Zero Waste) — Život je možné si zásadně zjednodušit (i) omezením produkce odpadu. To snižuje CO2 a celkovou ekologickou stopu a vylepšuje karmu. V Česku i na Slovensku se rozrůstá síť nezávislých bezobalových prodejen, viz mapa.reduca.cz, kolem nichž prakticky vždy vzniká sousedská spolupracující komunita. Jen v covidu se toto téma vytratilo a bezobalové obchody trpí (zde)

7) Podpora místní ekonomiky — Čím funkčnější je místní ekonomika, tím více je v obci nebo ve čtvrti bezpečí a důvěry, tím bohatší jsou její obyvatelé a tím menší je celková ekologická stopa. Kdykoliv je to možné, jděme:

- přímo k výrobci, na trh nebo do krámku v ulici místo do nákupního centra nebo do centralizovaného mega e-shopu,
- do místního bezobalového obchodu, do pekárny nebo přímo k pěstiteli, chovateli nebo zpracovateli místo do supermarketu,
- do místního železářství, kovomatu nebo zahradnictví místo do OBI, Bauhausu, Hornbachu,
- do místního knihkupectví nebo přímo za nakladatelem místo do Luxoru, Kosmasu, Kanzelsbergeru,
- do nezávislé lékárny místo do Dr. Maxe, Benu,
- do místní restaurace místo do McDonald’s, KFC, Boulevardu nebo do hospody provozované pivními korporacemi,
- do místní kavárny místo do Starbucks, Costa,
- k truhláři, do místní prodejny s nábytkem nebo do domácích potřeb místo do IKEA.

    8) Spolková a družstevní hnutí — Pokud měli naši předci nějaký problém, spojili se s ostatními. Co se týče spolčování a družstevnictví, za Rakouska-Uherska patřily naše země ke světové špičce. Mnohá dnešní družstva například v Latinské Americe mají kořeny právě v prvorepublikovém československém družstevnictví. Odrazovým můstkem může být alternativniekonomiky.fss.muni.cz, slusnafirma.cz, konkrétními příklady pak fair-bio.cz, triocasci.cz, cokokramek.cz a další. 

    9) Zodpovědné a dostupné cestování — Cestování vždy otevíralo nové obzory, propojovalo lidi a pomáhalo chápat odlišnosti jednotlivých kultur. Zajímavé možnosti dokážou zprostředkovat sociální sítě propojující dobrovolníky s farmami a dalšími místy, kde je možné přiložit ruku k dílu výměnou za stravu a byt — např. helpx.net nebo wwoof.net. Homeexchange.com nebo homeforexchange.com umožní výměnu bytů či domů, mindmyhouse.com nebo trustedhousesitters.com propojí cestovatele s majiteli domů, kteří jsou dlouhodobě pryč z domova, findacrew.net je síť, která propojuje lodě s posádkami, spolujizda.cz nebo blablacar.cz řidiče s cestujícími, couchsurfing.com cestovatele s ubytovateli. 

    10) Zdravý a dostupný domov — Jak vybudovat zdravý a netoxický domov, aniž by člověk spadl do tzv. hypotékového otroctví? Způsobem, který toto nabízí a především řeší hned několik potřeb najednou, je ekovesnice.cz. V Česku jedna vzniká v rámci zemesouzneni.cz, na Slovensku funguje zajezka.sk. Na ecovillage.org najdete další podobné příklady. Na podobném principu staví cohousing.cz. Co se týče stavění v souladu s přírodou, potom se podívejte na prirodnidomy.cz, baobaby.org nebo opido.cz.

    11) Zdravá, netoxická domácnost — Průvodcem po tématu vybudování zdravé domácnosti je naše kniha Domácnost bez odpadu. Přehled toho, čemu všemu je rozumné se vyhnout, přinášejí například znecistovatele.cz, stream.cz/porady/adost nebo dtest.cz. Nejobecnější radou je dostat ze života průmyslově vyráběné produkty. 

    12) Výchova a vzdělávání — Jak přistupovat k výchově dětí a jejich vzdělávání tak, abychom z nich vychovali zdravé, aktivní a zodpovědné lidi, schopné kriticky myslet a zapojit se do občanské společnosti. Vzdělávací alternativy zažívají obrovskou renesanci: domácí či komunitní vzdělávání domaciskola.cz, lesní školky lesnims.cz, Montessori, waldorfské, Začít spolu, model Sudbury, Summerhill (viz Asociace svobodných a demokratických škol), kolem kterých vznikají nezřídka rodičovské komunity, které si pomáhají i v dalších oblastech života. 

    13) Pomalá móda — Do čeho se oblékat, aby nám bylo příjemně, nebylo to toxické a neničilo to planetu. Někdo si rád něco „spíchne“ nebo přešije sám — tato dovednost našich předků přichází do módy. Je tu ale i stále hustší síť bazarů, opraven, přešíváren, v módě jsou swapy a bazárky. Pro inspiraci se podívejte například na fashionrevolution.org, winwinlove.eu nebo slou.cz.

    14) Nezávislá média a informace — Jak si zajistit přístup k informacím ve světě dezinformací, kdy většinu médií vlastní zájmové skupiny a kdy manipulace druhými nebyla nikdy snazší. V naší matřtině doporučujeme a2larm.czdenikreferendum.cz, denikn a do určité míry respekt.cz a také sedmagenerace.czkulturni-noviny.cz nebo ekolist.cz.

    15) Duchovní život — Při hledání odpovědí na otázky smyslu života a hodnot je v Česku a na Slovensku možné vybírat z palety tradičních církví s křesťansko-židovskými kořeny nebo v buddhistické, hinduistické, islámské, případně dalších náboženských tradicích, případně z velmi pestré nabídky nenáboženských alternativních cest a vzdělávání. Nabídka místních i globálních guruů je opravdu pestrá. 

    16) Budoucnost demokracie — Aneb otázka, jak přispět k obnově demokracie tam, kde je plutokracie či jiná forma totality. Inspirací mohou být: rekonstrukcestatu.cz, frankbold.org/obcandvanula, mantinelydemokracie.cz, modely demarchie (občanská shromážděníči například sociokracie. 

    17) Budoucnost dopravy — Vedle agrochemického průmyslu a výroby energie z fosilních paliv patří doprava k největším přispěvatelům k dnešní ekologické krizi. Kromě emisí CO jenom v evropských městech zemře na následky emisí z automobilové dopravy (především z dieselových motorů) více než 460 tisíc lidí za rok. Otázka „jak se přepravovat efektivně, pohodlně, zdravě a k ostatním ohleduplně“ patří proto k těm zásadním. Podle možností bychom měli volit mezi následujícími čtyřmi možnostmi v tomto pořadí: pěšky, na kole, veřejnou dopravou, teprve nakonec autem. Letadlem pouze ve výjimečných případech. 

    18) Energetická soběstačnost — V době, kdy se ceny za energie šplhají do výšek, které už řada lidí ani nedokáže zaplatit je vidět, jak důležitá je energetická soběstačnost (např. veronica.cz/energetickasobestacnost), buď vlastní či lépe v sousedské komunitě. 

    19) Ochrana přírody, snižování toxicity — Podobně jako v době vynálezu DDT, azbestu nebo olova v barvách nebo v benzínu se dnes radujeme z nespočetného množství podobně fascinujících technologií, jejichž důsledky na lidské zdraví zatím nedokážeme domyslet, a na které tudíž neexistují zákonné normy. Proto se dnešní doba označuje mimo jiné i jako „jedová“ či „toxická“. Tak jako lékař ošetřuje otevřené rány vždy v rukavicích, měli bychom i my přistupovat k neprověřeným technologiím cestou tzv. předběžné opatrnosti. V orientaci v problematice toxicity pomohou: arnika.org, veronica.cz, hnutiduha.cz, salamandr.info nebo csop.cz.

    20) Voda — Je klíčové začít diskutovat o tom, že voda je dar, který je tu pro všechny, ne zdroj na zprivatizování korporacemi, které nám ji pak se ziskem přeprodávají. Fak je i ten, že pouze šest procent podzemní vody se obnoví během padesáti let. Voda tudíž není zcela obnovitelným zdrojem, jak si mnozí myslíme. Voda tedy dochází, a ta, která zbývá, je stále znečištěnější (např. 75 % vzorků v českých kohoutcích dnes obsahuje pesticidy). Co s tím? Je třeba přejít na ekologické zemědělství, tlačit na neodkladné zavedení uhlíkových filtrů na veřejné zdroje vody, zakázat toxické pesticidy. Inspiraci najdete na Pravda o vodě nebo Živá voda. K tématu kvality naší vody zde.

    21) Vzduch — O znečištěném ovzduší, které globálně zabije ročně přes 8 milionů lidí (v Česku 5,5 tisíce úmrtí ročně), se hovoří jako o další globální zdravotnické krizi, jež zabije víc lidí než malárie a HIV dohromady. V českých městech je příčinou č. 1 individuální automobilová a také kamionová doprava s tím, že Česko drží v toxicitě automobilismu evropské prvenství. K tématu si přečtěte např. na: bit.ly/33uoruQ nebo goo.gl/DHZ8yN. Na venkově a v menších městech je to topení tuhými palivy a obecně průmysl — např. ČEZ je aktuálně čtvrtou nejšpinavější firmou Evropy. 

    22) Zdraví — Čím více žije člověk v souladu s vlastním tělem a okolím, tím pevnější by mělo být jeho zdraví. Základem jsou pevné blízké vztahy, tvořivá práce, minimum obav a stresu, dostatek pohybu na čerstvém vzduchu, dobré jídlo ve správném množství, čistá voda a vzduch. V přírodě stále naleznete řešení většiny zdravotních neduhů. 

    Tolik dvaadvacet bodů Příručky pro kolibříky — verze CZ/SK 3.0., s cílem přispět k tomu, abychom se lépe propojili a přispěli k řešení krizí, kterým čelíme. O čemkoliv, co zde chybí, a mělo by zde být, mi napište na tomas@peoplecomm.cz.

    Díky a držme si palce.

    Tomáš Hajzler
    Únor 2022