Tento text najdete od roku 2019 jako "PS-ko" v každé naší knize: 

Začnu krátkým příběhem, který budete nejspíš znát: Hoří les. Všechna zvířátka už utekla a zdržují se v bezpečné vzdálenosti u řeky. Jediný kolibřík ještě létá od řeky k lesu, se zobáčkem plným vody, kterou pak pokaždé vypustí na hořící les. Ostatní si klepou na čelo a říkají: „Co blbneš? Vždyť to nemá cenu!“ Kolibřík se na ně ale jenom podívá a řekne: „Dělám, co můžu.“

Ze všech stran slyšíme, že naše planeta se tomuto hořícímu lesu začíná stále rychleji podobat. Jsme první generace, která na vlastní kůži pocítí vliv změny klimatu. Zároveň jsme poslední generace, která s tím může něco udělat. Z tohoto uvědomění je velmi snadné propadnout depresi. Nejlepším lékem na sklíčenost a úzkosti je přitom přesně to, co dělá onen kolibřík, tj. dělat, co kdo může. „Techno-optimisté“ (ti, kdo věří, že problémy planety a lidstva vyřeší nějaký algoritmus) mezi námi by se mnou nesouhlasili, ale já jsem přesvědčený, že kolibříci jsou naší hlavní a možná i jedinou nadějí. Čím více nás bude a čím lépe se propojíme, tím lepší budou naše vyhlídky. 

V Peoplecommu se rady kolibříka z úvodní historky držíme už léta. A protože je třeba, aby nás bylo co nejvíce, rozhodli jsme se od roku 2019 vybavit každou naši knihu průběžně aktualizovanou přílohou tipů na to, co je v dnešní době možno dělat, aby to měnilo svět tak, aby v něm i nadále bylo místo také pro člověka. V jedenadvaceti základních oblastech lidského života tu najdete tipy, na co se zaměřit, včetně průběžně aktualizovaných internetových odkazů. Za důležité považuji vymanit se ze závislosti na korporacích a státu a posunout se k „dobrému životu“, který stojí na vlastních přednostech a spolupráci s lidmi kolem sebe. Klíčové je snížit zásadně uhlíkovou stopu většiny z nás a žít tak život s větší odpovědností vůči celku, zdravěji, s větší radostí, ale hlavně s nadějí, že krize, jimž čelíme, společně zvládneme.

Lidé se probouzejí a nové projekty vznikají jako houby po dešti. Dozvíte-li se o nějakém, který by v tomto seznamu neměl chybět, napište mi o něm mailem na tomas@peoplecomm.cz a my ho zařadíme ihned do následujícího vydání. Internetovou, průběžně aktualizovanou verzi příručky pro kolibříky najdete na této adrese: peoplecomm.cz/prirucka-pro-kolibriky. 

1) Práce – Jak si nastavit obživu tak, aby člověk věnoval většinu času tomu, co druhým prospívá, jeho samého naplňuje tak, aby nemusel od pondělí do pátku prodávat svůj čas za peníze. Projekty impacthub.cz, hubbr.cz nebo lovecowork.cz jsou jen tři příklady coworkingových center, kde získáte know-how a podporu pro váš projekt a kde se můžete propojit s podobně smýšlejícími lidmi. Projekty jako slusnafirma.cz nebo cocuma.cz pomohou s hledáním zaměstnání. Vhod mohou přijít i naše blogy blog.tomashajzler.com nebo slusnafirma.cz/blog. Zajímavá komunita se sdružuje kolem portálu navolnenoze.cz. Za důležité považuji směřovat k „důlku“, to znamená dělat, co komu jde, co ho/ji zajímá a co druhým prospívá, snažit se nejenom „vydělat“, ale i trvale snižovat náklady a tím se postupně vymaňovat ze závislosti na penězích.  

2) Soběstačnost a samo-zásobitelství – Zdaleka ne všechno, co potřebujeme, je nutné kupovat. Řada věcí se dá vyrobit či vypěstovat, půjčit, sdílet, opravit, získat darem, koupit z druhé ruky nebo nasbírat v přírodě. Tyto ne-peněžní nebo laciné způsoby jsou velmi často radostnější a k přírodě i člověku šetrnější. Akademiesobestacnosti.cz je databankou inspirace a rozcestníkem ukazujícím cestu dál, delamesitosami.cz jsou doslovnou příručkou. Skvělé jsou výměnné a prodejní akce jako sousedské swapy a bazárky. Internetových projektů je nespočet – zpokojedopokoje.cz, vsezaodvoz.cznevyhazujto.cz nebo třeba opravárenské projekty typu opravarna.cz. Nadějí jsou komunitní dílny jako hobbylab.cz nebo půjčovny, např. libraryofthings.cz. Co se týče oprav, nakupování nebo sdílení, ideální je vybudovat si síť vlastních opravářů, řemeslníků, obchodníků nebo partnerů v místě vašeho domova. Nadějnou cestou je i ekonomika daru, např. hearth.net.

3) Jídlo – Jak sobě a své rodině zajistit jídlo, které bude bez pesticidů, dalších přidaných toxických látek a jednorázových obalů? Michael Pollan radí toto: „Co bychom měli jíst? Jezte jídlo. To se poslední dobou snáze řekne, než udělá, zvlášť když se každý rok v supermarketech objeví sedmnáct tisíc nových produktů soupeřících o vaše peníze. Většina z nich si ale nezaslouží být nazývána jídlem – osobně jim říkám poživatelné náhražky jídla. Jsou to směsi vytvořené potravinářskými odborníky, skládající se především z přísad získaných z kukuřice a sóji a chemických aditiv, s nimiž má lidské tělo teprve nedávnou zkušenost. Výzva »jezte dobře« dnes tedy znamená především vybrat si skutečné jídlo a vyhnout se průmyslovým novinkám.“ Ideální je vypěstovat si jídlo svépomocí, pokud k tomu máte možnost. Zde jsou inspirací slamavbotach.cz, ekozahrady.com, potravinovezahrady.cz a další blogy. Oblíbenou variantou nejenom ve městech jsou komunitní zahrady. Příkladem budiž kzkuchynka.cz a šiřitelem kokoza.cz. Co si nedokážete nebo nechcete zajišťovat sami, k tomu se nabízejí tzv. KáPéZetky – viz kpzinfo.cz, spolkové obchody hojnost.org nebo obziva.cz. Skvělé jsou samosběry, ať už ve volné přírodě či po domluvě na něčím pozemku. Pomoci může scuk.cz. S rozhledem pomůže např. na-ovoce.cz. Užitečné jsou komunitní iniciativy jako pecempecen.cz v případě kvásku. Zajímavý je agrokruh Jána Šlinského, viz farmlandia.sk nebo projekt sdílení semen seminkovny.com. V každém případě je třeba přejít na ekozemědělství, a to nejenom z důvodu udržení vlastního zdraví, ale i proto, abychom zastavili drancování krajiny, omezili vymírání druhů a důsledky extrémního sucha nebo záplav. Z důvodu vysokých emisí skleníkových plynů je klíčové omezit konzumaci masa - více viz např: cowspiracy.com.

4) Komunity a rozšířená rodina – Čím více je člověk obklopený cizími lidmi, tím více je odkázán na nakupování a tedy na vydělávání. Pokud se chceme vymanit z nadvlády účtů a složenek, je třeba začít proměňovat anonymní sousedy v síť přátel, s nimiž si můžeme vytvořit do určité míry vlastní ekonomiku nezávislou na korporacích či státu. Sousedská pospolitost v naší zemi vznikala tradičně okolo kostela, hasičů, fotbalového klubu, Sokola, skauta, případně sousedských spolků. Mnohdy stačí pouze zapojit se, jinde navázat. Několik odkazů pro inspiraci v této oblasti: sousedské slavnosti – zazitmestojinak.cz, budování „sítě tet a strejdů“ pro vaše děti rodinavklidu.cz, rozsirenarodina.cz nebo blog o tom, jak žít tam, kde většina dnešních lidí pouze přespává domavkomoranech.cz. Toto téma podporuje dlouhodobě nadacevia.cz. Místa, kde to/se opravdu žije, mají „anděla/y místa“: domavkomoranech.cz/komunitni-zivot/andel-mista. Pokud ho/je nemáte, najděte ho/je nebo se jím staňte vy. 

5) Společné nakupování – Když už nakupovat, tak proč ne společně v rámci rodiny či se sousedy a kamarády. Ve velkém je to zpravidla vždy levnější a poměrně často i zábavnější. Vždy je to také záminka potkat se a vymyslet u toho nějaké další ptákoviny. Naši předci za první republiky a za Rakouska-Uherska to dělali přesně tak – zakládali k tomu spolkové a družstevní spolky. S naší KPZkou (kpzmodrany.webnode.cz) pořádáme pravidelně tzv. bezobalení – např. goo.gl/7kPkHd, pravidelné hromadné velko-nákupy suchého jídla, drogerie, sezonní zeleniny a dalšího jídla. Inspirací může být nakupujemespolecne.cz či mnoho blogů s tematikou „Zero waste“, viz níže. Mezi další příklady patří už zmiňovaná hojnost.org nebo zijemespolu.cz

6) Bezodpadovost (Zero Waste) – Život je možné si zásadně zjednodušit (i) omezením produkce odpadu. To snižuje významně ekologickou stopu a zlepšuje karmu. V Česku i na Slovensku to začíná být čím dále snadnější. Kromě bodů popsaných výše se rozrůstá síť nezávislých bezobalových prodejen, viz mapa.reduca.cz, kolem nichž prakticky vždy vzniká sousedská spolupracující komunita. Hnutí nastartovala v roce 2014 parta lidí okolo bezobalu.org a od té doby vzniklo podobných projektů nespočet. Příkladem budiž czechzerowaste.cz, bezpopelnice.cz, kompostuj.cz nebo zerowastecesko.cz. @chefkamu rozjela #NEPLASTUJ, nadějí je státní projekt dostbyloplastu.cz. Institut cirkulární ekonomiky incien.org, upcyklingová firma respiro.cz a další ukazují, že odpady nemusejí existovat a že tzv. recyklace je pouhým tříděním, které naši zavalenost odpadem vůbec neřeší. Každopádně plastové znečištění je gigantický problém, který pociťuje většina z nás. Nové iniciativy proto vznikají prakticky denně.  

7) Budování a podpora místní ekonomiky – Základním stavebním kamenem našeho ekonomického systému jsou korporace. Jejich smyslem je vytěžit hodnotu od zaměstnanců, zákazníků a komunit, kde působí. Jejich cílem není dlouhodobý rozvoj regionů, v nichž podnikají, ani snižování množství odpadů nebo toxicity v půdě, vodě, vzduchu, jídle a ve věcech, kterými se obklopujeme. Takovému Kauflandu ve vaší čtvrti rozhodně nejde o to, aby se lidem v sousedství žilo lépe nebo zdravěji. Cokoliv zde utratíte, jde neznámo kam. Na druhou stranu, velká část toho, co utratíte u místních obchodníků, zůstává doma. Je ve vašem společném zájmu, aby se ve vaší obci/čtvrti žilo lépe. Proto je klíčové, jako protiváha dnešní korporátní ekonomice, podporovat místní nezávislé živnostníky. Pro inspiraci se podívejte např. na: goo.gl/RM85qt nebo goo.gl/LfbEmn. Velký potenciál mají komunitní měny: goo.gl/jagrv5. Vynikající jsou výměnné systémy lets.ecn.cz nebo umsemumtam.cz. Další inspirace: platforma8.org, zajezka.sk, plecharnacernymost.cz, oddilpoutnici.cz/nk/. Pomoci mohou nadacevia.cz, darujme.cz, crowdfundingové portály à la startovac.cz.

8) Spolkové a družstevní hnutí a další ekonomické alternativy – Pokud měli naši předci nějaký problém, zpravidla se k tomu postavili tak, že se spojili a situaci vyřešili společnými silami. Česko a Slovensko již za Rakouska-Uherska patřily ke světové špičce, co se týče spolčování a družstevnictví. Mnohé dnešní „kooperativy“ například v Latinské Americe mají kořeny v prvorepublikovém československém družstevnictví. Dobrým odrazovým můstkem může být alternativniekonomiky.fss.muni.cz, slusnafirma.cz, konkrétními příklady pak obziva.cz, fair-bio.cz, triocasci.cz, cokokramek.cz a další. Velkým propagátorem myšlenky ekonomických alternativ v Česku je Naďa Johanisová goo.gl/7Zdha3.

9) Zodpovědné a dostupné cestování – Cestování vždy otevíralo nové obzory, propojovalo lidi a pomáhalo chápat odlišnosti jednotlivých kultur. Dvěma příklady sociálních sítí propojujících dobrovolníky s farmami a dalšími projekty, u kterých je možné přiložit ruku k dílu výměnou za stravu a byt, jsou helpx.net, wwoof.net. Příklady sociálních sítí umožňujících výměnu bytů a domů jsou homeexchange.com nebo homeforexchange.com. mindmyhouse.com nebo trustedhousesitters.com jsou sítě propojující cestovatele s majiteli domů, kteří jsou dlouhodobě pryč z domova, findacrew.net je síť, která propojuje lodě s posádkami, spolujizda.cz nebo blablacar.cz propojují řidiče s cestovateli. Samozřejmostí je couchsurfing.com. Cestovat je možné i s dětmi – viz sdetmivbaglu.cz nebo krkavcimatka.cz. K tématu cestování patří i téma emisí CO2: ci2.co.cz (viz aplikace na stránce), climatecare.org či myclimate.org.

10) Zdravý a dostupný domov – Další otázkou je, jak vybudovat zdravý, netoxický domov, aniž by člověk spadl do tzv. hypotékového otroctví. Stylem, který se svými principy jeví do budoucna jako ideál, jsou ekovesnice.cz. Kloubí totiž mistrně potřebu sounáležitosti s moderní potřebou soukromí. V Česku vznikl projekt zemesouzneni.cz a již zmiňovaná zajezka.sk je průkopníkem na Slovensku. Na ecovillage.org můžete najít mnoho dalších podobných příkladů. Na podobném principu staví cohousing.cz. Inspirací v tomto ohledu může být i rozhovor o městském komunitním bydlení goo.gl/DyrV6K, které je jednou z cest, jak zlepšit dostupnost. Další variantou je mobilní bydlení – např. goo.gl/iSTxuc. (Ne)dostupnost bydlení je ovšem systémový problém. Pokud bude dům/byt výhodnou investicí, vždy bude velká část lidí buď žít v nevyhovujících podmínkách nebo stráví život vyděláváním na hypotéku. Co se týče stavění v souladu s přírodou, potom se podívejte na prirodnidomy.cz, baobaby.org nebo opido.cz

11) Zdravá, netoxická domácnost – Dobrým průvodcem po tématu vybudování zdravé domácnosti je naše příručka peoplecomm.cz/domacnost-bez-odpadu. Přehled toho, čemu všemu se vyhnout, přinášejí arnika.org, stream.cz/porady/adost, dtest.cz a další. Nejobecnější radou je dostat ze života průmyslově vyráběné produkty. S výbavou netoxické a také bezodpadové domácnosti pomohou například eshop.tierraverde.cz nebo econea.cz. Klíčové je zbavit se průmyslově vyráběných věcí obsahujících toxické látky, vybavit své obydlí těmi správnými květinami (např. comibabickanerekla.cz/domacnost/domaci-smog-aneb-kytky-vetrat) a vydatně větrat.

12) Výchova a vzdělávání – O tom, jaký život prožijeme, se do velké míry rozhoduje do tří, možná do šesti let našeho věku. Další otázkou tedy je, jak přistupovat k výchově dětí a jejich vzdělávání tak, abychom z nich vychovali zdravé, zodpovědné a spokojené lidi, kteří budou platnými členy lidské společnosti. Alternativy „habsburského“ školství, které přežilo do dnešních dní, zažívají obrovskou renesanci. Paleta je opravdu pestrá: domácí či komunitní vzdělávání domaciskola.cz (na goo.gl/ik4dmP se můžete propojit s ostatními), lesní školky lesnims.cz, Montessori, waldorfské, Začít spolu, model Sudbury, Summerhill a další, kolem kterých vznikají nezřídka sousedské komunity podobně jako kolem již zmíněných bezobalových obchodů. Spolčení s ostatními je pak odrazovým můstkem pro řešení i dalších oblastí života. Několik dalších odkazů pro inspiraci: psl.cz, krizovatka.skaut.cz, inovativnivzdelavani.cz, scio.cz/scioskoly, rodicevitani.cz, eduin.cz, svobodauceni.cz, poutnici.desitka.cz, ucitelnazivo.cz nebo blog.zsmontessori.net

13) Udržitelná móda – Jak známo, šaty dělají člověka, a tak další otázkou je, do čeho se oblékat, aby nás šaty „udělaly“, bylo nám v nich příjemně, aby zároveň nebyly toxické a neničily nikomu zdraví a planetu. Někdo si rád něco „spíchne“ nebo přešije sám – tato dovednost našich předků přichází do módy. Je tu i stále hustá síť bazarů, opraven, přešíváren, v módě jsou swapy a bazárky. Pro inspiraci se podívejte například na fashionrevolution.org, winwinlove.eu, slou.cz, veronikablabla.cz.
Jeden z mnoha rozhovorů o tématu zde: goo.gl/3mKEiE.

14) Nezávislá média a informace – Další otázkou je, jak si zajistit přístup k informacím ve světě fake news, kdy většinu médií vlastní zájmové skupiny a kdy manipulace druhými nebyla nikdy snazší. Kde se dozvědět, co se okolo nás opravdu děje, jaká je pravda a jak se nenechat zahltit záplavou „novinek“, jejichž hlavním cílem je odvést naši pozornost od podstatných věcí? Zde je několik odkazů na média a pořady, které jsou v době vzniku této příručky více či méně nezávislé: a2larm.cz, casopisargument.cz, pravydomaci.cz, romea.cz, video.aktualne.cz/dvtv, voxpot.cz, stream.cz/porady/adost, dtest.cz, sedmagenerace.cz, kulturni-noviny.cz, ekolist.cznovyprostor.cz nebo chciznatpravdu.cz Ze zahraničních jsem si oblíbil theguardian.com. Důležitý je projekt investigace.cz. Cestou k informacím jsou i video- a podcasty leapmakers.cz, petrludwig.com/deeptalks, protiproudu.net a různé nezávislé blogy, např. vedome.org apod. Vzhledem k algoritmům, které fungují s cílem maximalizovat zisk, je prozíravé nepoužívat jako zdroj informací sociální sítě.  

15) Duchovní život – Při hledání odpovědí na otázky spirituality, smyslu života, hodnot, víry a nadpřirozena je v Česku a na Slovensku možné vybírat z palety tradičních církví s křesťansko-židovskými kořeny. Variantou jsou dnes však také buddhistické, hinduistické, islámské a další náboženská společenství. Velmi pestrá je i nabídka nenáboženských alternativních cest a vzdělávání. Stejně široká je rovněž nabídka místních i globálních guruů. Odrazovým můstkem mohou být knihy, festivalevolution.cz nebo prostě internet. 

16) Demokracie – Aneb otázka, jak přispět k budování demokratické společnosti v době, kdy se množí názory, že demokracie je přežitá. Zajímavými odkazy jsou v této oblasti rekonstrukcestatu.cz, frankbold.org/obcandvanula nebo mantinelydemokracie.cz nebo sociokracie. V případě ataků na demokracii se jeví stále důležitější i „občanská neposlušnost“, ať už formou petic – např. e-petice.cz, případně milionchvilek.cz, různých forem demonstrací či žalob vlády, státních institucí či korporací. Důležitým počinem jsou společné protestní iniciativy jako například tato v podání českých vědců ceskonaceste.cz/2000-slov-dnes/#manifest.  

17) Udržitelná mobilita, doprava – Vedle konzumace masa a výroby energie z fosilních paliv patří doprava k největším přispěvatelům k dnešní ekologické krizi. Kromě emisí CO2, které způsobují ohřívání zemské atmosféry a ohrožují naše přežití, jenom v evropských městech zemře na následky emisí z automobilové dopravy – především z dieselových motorů více než 460 tisíc lidí za rok. Otázka „jak se přepravovat efektivně, pohodlně, zdravě a k ostatním ohleduplně“ patří proto k těm zásadním. Na Okinawě, kde žije nejvíce stoletých žen na naší planetě, mají čtyři základní způsoby přepravy v tomto pořadí podle důležitosti: kde je to možné, jde se pěšky, pak na kole, pak veřejnou dopravou a teprve nakonec se sedá do auta. Pro lokální inspiraci se podívejte na carfreerodina.cz, sdílení aut – např. autonapul.cz, k tématu chůze ve městě doporučuji chodcisobe.cz, prazskematky.cz nebo prahounakole.cz. Zajímavou cestou je i městská doprava placená z veřejných prostředků – viz freepublictransport.info/city či příklad z Lucemburska goo.gl/Qz59Lh. Důležité je zásadně omezit leteckou dopravu, především létání na dovolenou. Klíčový je opět tlak na systémová řešení, například aby se do ceny letenek započítávaly veškeré náklady, tj. především náklady na odstraňování škod na životním prostředí a zdraví lidí, které letecká doprava způsobuje. 

18) Obnovitelná energie – Vytápění, chlazení, pohon spotřebičů v domácnosti a energie, která je pohání, je další podstatnou oblastí se zásadním dopadem na přírodu a naše přežití. Ideálním řešením do budoucna se jeví energetická soběstačnost (inspiraci najdete na akademiesobestacnosti.cz nebo veronica.cz/energeticka-sobestacnost), buď vlastní či v sousedské komunitě. Kdo nemůže či nechce sám, může nakupovat energie např. přes nanoenergies.cz. Klíčový je systémový tlak na změnu legislativy, co se týče energetické náročnosti budov, firem a domácností. Ke snížení uhlíkové stopy přispívá zásadně i sázení stromů – např. sazimestromy.cz nebo ci2.co.cz. Průměrný středoevropský strom totiž pohltí během svého života až tunu CO2. V domácnostech je v zimě důležité i snížení teploty, tj. raději si oblékat vrstvu navíc než přetápět a pak přebytečné teplo odpouštět ven. K tématu doporučuji např. zmenaklimatu.cz.

19) Ochrana přírody, snižování toxicity – Podobně jako v době vynálezu DDT, azbestu nebo olova v barvách nebo v benzínu se dnes radujeme z nespočetného množství podobně fascinujících technologií, jejichž důsledky na lidské zdraví však zatím nedokážeme domyslet, a na které tudíž neexistují zákonné normy. Proto se dnešní doba označuje mimo jiné i jako „jedová“ či „toxická“. Tak jako lékař ošetřuje otevřené rány vždy v rukavicích, měli bychom i my přistupovat k neprověřeným technologiím cestou tzv. předběžné opatrnosti. V orientaci v problematice toxicity pomohou: arnika.org, veronica.cz, hnutiduha.cz, salamandr.info, csop.cz, strunecka.cz, vetveni.cz a výše zmiňovaný dtest, adost, enviweb.cz nebo ekolist.cz. Článek k tématu elektrosmogu: goo.gl/3vk6w4

20) Voda „Pouze šest procent podzemní vody se obnoví během padesáti let, tj. zhruba během jednoho lidského života,“ říká s odkazem na nedávnou studii kanadský hydrogeolog Tom Gleeson z univerzity ve Victorii. Voda tudíž není úplně obnovitelným zdrojem, jak si mnozí myslíme. Faktem je, že dochází, a ta, která zbývá, je stále znečištěnější (např. 75 % vzorků v českých kohoutcích dnes obsahuje pesticidy). Co s tím? Kromě systémových změn (přechod na ekologické zemědělství, tlak na neodkladné zavedení uhlíkových filtrů na veřejné zdroje vody, stop toxickým pesticidům nebo umělému zasněžování, žaloby a jiné projevy občanské neposlušnosti) je tu řada drobností, které můžeme dělat doma, v práci nebo ve škole… Všichni můžeme začít mluvit o tom, že voda je vzácná. Kde to jde, je nutné si zřídit systém na dešťovku, vyměnit kohoutky za úsporné, využívat šedou (odpadní) vodu ke splachování a zalévání, na toaletě praktikovat „co je žluté nad tím mávni, co je hnědé, to hned spláchni“, čurat do sprchy a další podobné věci vyplývající ze zdravého selského rozumu. 

21) Vzduch – O znečištěném ovzduší, které globálně zabije ročně přes 7 milionů lidí (v Česku 5,5 tisíce úmrtí ročně), se hovoří jako o globální zdravotnické krizi, jež zabije víc lidí než malárie a HIV dohromady. V českých městech je příčinou č. 1 individuální automobilová a také kamionová doprava s tím, že Česko drží v toxicitě automobilismu evropské prvenství. K tématu se podívejte např. na: goo.gl/DHZ8yN. Na venkově a v menších městech je to topení tuhými palivy a obecně průmysl – např. ČEZ je aktuálně čtvrtou nejšpinavější firmou Evropy. Každý z nás může omezit individuální přepravu autem, to, čím vytápíme své obydlí, a v práci, ve škole i ve své čtvrti zatlačit na to, aby se znečisťovalo co nejméně. Řešení tohoto tématu je ale především systémové, zejména tlak na zákonodárce, aby čistý vzduch přijali mezi základní priority. 

22) Zdraví – Čím více žije člověk v souladu s vlastním tělem a okolím, tím pevnější by mělo být jeho zdraví. To je logické. Základem jsou pevné blízké vztahy, minimum obav a stresu, dostatek pohybu na čerstvém vzduchu, dobré jídlo ve správném množství, čistá voda a vzduch. V přírodě stále naleznete řešení většiny zdravotních neduhů. V souvislosti s tím, jak se dozvídáme o praktikách farmaceutického průmyslu a jak se z lékáren stávají supermarkety s letáky, akcemi, slevami a věrnostními kartičkami, stále větší počet lidí hledá alternativu. Rozšiřují se možnosti celostní a čínské medicíny a začíná být zřejmé, že silné stránky té západní jsou v analýze a řešení akutních problémů, zatímco celostní medicína pomůže pochopit příčiny a důsledky. Důležitou cestou je hledání odpovědí v přírodě, například bylinkářství. 

Tolik jednadvacet bodů Příručky pro kolibříky – verze CZ/SK 1.0.
Snad přispějí k tomu, aby nás bylo více a abychom se lépe propojili. O čemkoliv, co zde chybí a mělo by tu být, mi napište na tomas@peoplecomm.cz.
Na závěr je třeba připomenout, že nic netrvá věčně. O virtuálním světě to platí dvojnásob. Až se k vám tato příručka dostane, nejspíše některé odkazy už nebudou platné a místo nich budou nové. Neberte je proto prosím jako dogma, ale spíše jako odrazový můstek do vlastní rešerše a hledání své cesty. Za jakékoliv šíření čehokoliv pozitivního vám z celého srdce děkuji. Historie ukazuje, že když se spojíme, tak mnohé zvládneme. 

Díky a držme si palce. 

Tomáš Hajzler
Peoplecomm