Následujících 22 bodů najdete od roku 2019 jako "PS-ko" v každé naší knize:

Začnu krátkým příběhem, který budete nejspíš znát: Hoří les. Všechna zvířátka už utekla a zdržují se v bezpečné vzdálenosti u řeky. Jediný kolibřík ještě létá od řeky k lesu, se zobáčkem plným vody, kterou pak pokaždé vypustí na hořící les. Ostatní si klepou na čelo a říkají: „Co blbneš? Vždyť to nemá cenu!“ Kolibřík se na ně ale jenom podívá a řekne: „Dělám, co můžu.“

Ze všech stran slyšíme, že naše planeta se tomuto hořícímu lesu začíná stále zřetelněji podobat. Jsme první generace, která na vlastní kůži pocítila vliv změny klimatu. Zároveň jsme poslední generace, která se s tím může pokusit něco udělat. Z tohoto uvědomění je velmi snadné propadnout depresi. Podle rčení „dělání všechny smutky zahání“ platí, že nejlepším lékem na úzkost je něco dělat. Tak jako ten kolibřík. Čím více nás bude a čím lépe se propojíme, tím větší máme šanci dosáhnout nutných systémových změn.

Problémem č. 1 je stoupající množství emisí CO2 a dalších skleníkových plynů v atmosféře. To, že začneme snižovat naši ekologickou stopu, je základ, ale problém s klimatem to nevyřeší. Individuální změny nestačí, potřebujeme nutně změny systémové. Těch dosáhneme jedině tím, že zatlačíme na „ředitele zeměkoule“. Historie nás učí, že to je možné pouze tak, že půjdeme opět do ulic, začneme psát otevřené dopisy, petice, žaloby na vládu a korporace tak, aby se například urychleně pozavíraly uhelné elektrárny, z průmyslového zemědělství se přešlo na ekologické, z individuální automobilové dopravy poháněné spalovacími motory co možná nejvíc na tu veřejnou, aby se zdanil uhlík, ne příjmy jednotlivců a tak dál.

Je nutné, aby každý dělal, v čem je dobrý a co může. Kdo je dobrý v občanské neposlušnosti, ať se přidá k extinctionrebellion.cz nebo třeba limityjsmemy.cz. Kdo umí kreslit transparenty, ať jde skandovat s fridaysforfuture.cz. Kdo je dobrý v burcování lidí, ať vybízí ostatní, aby se zapojili. Kdo umí psát a šířit petice, žaloby, otevřené dopisy, ať dělá tohle. Kdo je dobrý v lobbingu, ať chodí za politiky, nebo ještě lépe, kdo na to má vlohy, ať do politiky přímo vstoupí. Kdo umí psát nebo točit videa, ať píše a točí, kdo umí organizovat besedy a propojovat lidi, ať dělá tohle. Kdo podniká, ať podniká tak, že peníze budou prostředkem k řešení společenských problémů, ne cílem. Kdo to umí s dětmi, ať vychovává novou generaci.

Kromě nutných systémových změn máme každý i svoji individuální rovinu. Zaprvé, každý kolibřík se počítá, zadruhé čisté svědomí je základem a především, každá osobní aktivita propojuje lidi, což je to nejdůležitější, co potřebujeme. Následu- jících 22 bodů může pomoci v základní orientaci.

1) Práce — Jak si nastavit obživu tak, aby se člověk mohl věnovat tomu, co druhým prospívá, a tvořit, co ho naplňuje. Projekty impacthub.cz, hubbr.cz, lovecowork.cz jsou příklady coworkingových center, která pomohou s know-how a podporou. Propojíte se tu s podobně smýšlejícími lidmi. Slusnafirma.cz nebo cocuma.cz pomohou s hledáním hodnotově spřízněného zaměstnání. Nasměrovat mohou i naše blogy blog.tomashajzler.com nebo slusnafirma.cz/blog. Zajímavé komunity se sdružují kolem navolnenoze.cz nebo redbutton.cz.

2) Soběstačnost a samo-zásobitelství — Zdaleka ne všechno, co potřebujeme, je nutné kupovat (viz obrázek níže). Řada věcí se dá vyrobit či vypěstovat, půjčit, sdílet, opravit, získat darem, koupit z druhé ruky nebo nasbírat v přírodě. Tím celkově snížíme svoji závislost na nutnosti vydělávání a ekologickou stopu. Inspiraci najdete na akademiesobestacnosti.cz nebo delamesitosami.cz. Skvělé jsou výměnné a prodejní akce jako sousedské swapy a bazárky. Na internetu se inspirujte například na zpokojedopokoje.cz, vsezaodvoz.cz, opravarna.cz, hobbylab.cz nebo libraryofthings.cz. Ideálem je vybudovat si síť vlastních opravářů, řemeslníků, obchodníků a obecně spřátelených sousedů v místě vašeho domova. Nadějí je též ekonomika daru, např.hearth.net.

3) Jídlo — Není snadné zajistit sobě a své rodině jídlo, které bude bez pesticidů, dalších přidaných toxických látek a které na cestě k vám neobletělo planetu. Je třeba omezit maso a mléčné výrobky, které mají největší ekologickou stopu. Odborníci na výživu radí vyhnout se průmyslově zpracovaným potravinám a jíst skutečné jídlo — většinu rostlinného původu a ne moc. Jídlo se dá samozřejmě vypěstovat. Zde jsou inspirací slamavbotach.cz, ekozahrady.com, potravinovezahrady.cz a další blogy. Variantou jsou komunitní zahrady, viz např. kzkuchynka.cz nebo kokoza.cz. Ve městech fungují KáPéZetky (kpzinfo.cz) nebo spolkové obchody — viz hojnost.org, obziva.cz, a dobře fungují i samosběry — viz na-ovoce.cz. Užitečné jsou komunitní iniciativy jako pecempecen.cz nebo seminkovny.com. Na Slovensku je velkou inspirací např. farmlandia.sk. V adresáři farmářů si můžete najít svého sedlákaObecně platí, že jakákoliv podpora ekozemědělství se projeví nejenom na našem zdraví, ale i na zdraví naší krajiny a našem klimatu.

4) Komunity a „rozšířená rodina“ — Čím více jsme obklopeni „cizími“ lidmi, tím více jsme odkázáni na nakupování, padáme do pasti vydělávání a pociťujeme latentní stres. Pokud se chceme vymanit z nadvlády účtů a složenek, je třeba začít proměňovat anonymní sousedy v síť blízkých lidí, s nimiž si můžeme vytvořit do určité míry vlastní ekonomiku nezávislou na korporacích či státu. Sousedská pospolitost v naší zemi vznikala tradičně okolo kostela, hasičů, fotbalu, Sokola, skauta, případně sousedských spolků. Mnohdy stačí se pouze zapojit, jinde navázat. Několik odkazů pro inspiraci v této oblasti: zazitmestojinak.cz, rodinavklidu.cz, rozsirenarodina.cz, vnitrobloky.cz nebo domavkomoranech.cz.

5) Společné nakupování — Když už nakupovat, tak ideálně ve větším, v rámci rodiny či se sousedy a kamarády. Ve velkém je to zpravidla vždy levnější, často i zábavnější, a je za tím méně CO2 a dalších emisí. Vždy je to také záminka setkávat se a utužit vazby. Naši předkové za první republiky a za Rakousko-Uherska to dělali přesně tak a zakládali k tomu spolkové a družstevní spolky. S naší kpzmodrany.webnode.cz pořádáme pravidelně tzv. bezo-balení, pravidelné hromadné velkonákupy suchého jídla, drogerie, sezonní zeleniny a dalších věcí. Inspirací může být nakupujemespolecne.cz či početné blogy s tematikou „Zero Waste“.

6) Bezodpadovost (Zero Waste) — Život je možné si zásadně zjednodušit (i) omezením produkce odpadu. To snižuje CO2 a celkovou ekologickou stopu a vy- lepšuje karmu. V Česku i na Slovensku se rozrůstá síť nezávislých bezobalových prodejen, viz mapa.reduca.cz, kolem nichž prakticky vždy vzniká sousedská spolupracující komunita. Příkladem budiž bezobalu.org, czechzerowaste.cz, bezpopelnice.cz, kompostuj.cz, zerowastecesko.cz nebo dostbyloplastu.cz. Lidé nad 40 let věku v naší části světa v bezodpadovosti vyrostli — nové iniciativy v této oblasti vznikají proto prakticky denně.

7) Podpora místní ekonomiky — Základním stavebním kamenem našeho ekonomického systému jsou korporace. Jejich smyslem je ale vytěžit hodnotu od zaměstnanců, zákazníků a komunit, kde působí. Jejich cílem není dlouhodobý rozvoj míst, v nichž podnikají, ani snižování CO2, případně množství odpadů nebo toxicity v půdě, vodě, vzduchu, jídle a ve věcech, kterými se obklopujeme. Například cílem Kauflandu ve vaší čtvrti tak není to, aby se lidem v sousedství žilo lépe nebo zdravěji. Navíc, cokoliv zde utratíte, jde na účty mimo ČR/SR. 
Na druhou stranu, velká část toho, co utratíte u místních obchodníků, zůstává doma. Je ve vašem společném zájmu, aby se ve vaší obci/čtvrti žilo lépe. Proto je klíčové — jako protiváha dnešní korporátní ekonomice — podporovat místní ne- závislé živnostníky. Pro inspiraci se podívejte např. na: goo.gl/RM85qt nebo goo.gl/LfbEmn. Důležité jsou komunitní měny: goo.gl/jagrv5, roli hrají výměnné systémy lets.ecn.cz nebo umsemumtam.cz. Další inspirace: platforma8.org, zajezka.sk, plecharnacernymost.cz, oddilpoutnici.cz nebo darujme.cz.

8) Spolková a družstevní hnutí — Pokud měli naši předci nějaký problém, spojili se s ostatními. Co se týče spolčování a družstevnictví, za Rakouska-Uherska patřily naše země ke světové špičce. Mnohé dnešní „kooperativy“ například v Latinské Americe mají kořeny právě v prvorepublikovém československém družstevnictví. Odrazovým můstkem může být alternativniekonomiky.fss.muni.cz, slusnafirma.cz, konkrétními příklady pak obziva.cz, fair-bio.cz, triocasci.cz, cokokramek.cz a další. Velkou propagátorkou myšlenky nového družstevnictví a dalších ekonomických alternativ v Česku je Naďa Johanisová goo.gl/7Zdha3.

9) Zodpovědné a dostupné cestování — Cestování vždy otevíralo nové obzory, propojovalo lidi a pomáhalo chápat odlišnosti jednotlivých kultur. Zajímavé možnosti dokážou zprostředkovat sociální sítě propojující dobrovolníky s farmami a dalšími místy, kde je možné přiložit ruku k dílu výměnou za stravu a byt — např. helpx.net nebo wwoof.net. Homeexchange.com nebo homeforexchange.com umožní výměnu bytů či domů, mindmyhouse.com nebo trustedhousesitters.com propojí cestovatele s majiteli domů, kteří jsou dlouhodobě pryč z domova, findacrew.net je síť, která propojuje lodě s posádkami, spolujizda.cz nebo blablacar.cz řidiče s cestujícími, couchsurfing.com cestovatele s ubytovateli. Cestovat je možné i s dětmi, např. sdetmivbaglu.cz nebo krkavcimatka.cz. Kde je to kvůli emisím CO2 možné, je třeba hledat alternativy letecké dopravy.

10) Zdravý a dostupný domov — Jak vybudovat zdravý a netoxický domov, aniž by člověk spadl do tzv. hypotékového otroctví? Způsobem, který toto nabízí a především řeší hned několik potřeb najednou, je ekovesnice.cz. V Česku jedna vzniká v rámci zemesouzneni.cz, na Slovensku funguje zajezka.sk. Na ecovillage.org najdete další podobné příklady. Na podobném principu staví cohousing.cz. Inspirací v tomto ohledu může být i rozhovor o městském komunitním bydlení goo.gl/DyrV6K, které je jednou z cest, jak zlepšit dostupnost. Variantou je i mobilní bydlení — např. goo.gl/iSTxuc. (Ne)dostupnost bydlení je ovšem systémový problém. Pokud bude dům/byt výhodnou investicí, vždy bude velká část lidí buď žít v nevyhovujících podmínkách nebo stráví většinu života vyděláváním na hypotéku. Co se týče stavění v souladu s přírodou, potom se podívejte na prirodnidomy.cz, baobaby.org nebo opido.cz.

11) Zdravá, netoxická domácnost — Průvodcem po tématu vybudování zdravé domácnosti je naše kniha Domácnost bez odpadu. Přehled toho, čemu všemu je vhodné se vyhnout, přinášejí například znecistovatele.cz, stream.cz/porady/adost nebo dtest.cz. Nejobecnější radou je dostat ze života průmyslově vyráběné produkty. S výbavou netoxické a také bezodpadové, nízkoemisní domácnosti pomohou například eshop.tierraverde.cz nebo econea.cz. Prospěšné je vyhnout se průmyslově vyráběným věcem obsahujícím toxické látky, vybavit své obydlí těmi správnými květinami např. comibabickanerekla.cz a vydatně větrat.

12) Výchova a vzdělávání — Jak přistupovat k výchově dětí a jejich vzdělávání tak, abychom z nich vychovali zdravé, aktivní a zodpovědné lidi, schopné kriticky myslet a zapojit se do občanské společnosti. Vzdělávací alternativy zažívají obrovskou renesanci: domácí či komunitní vzdělávání domaciskola.cz, lesní školky lesnims.cz, Montessori, waldorfské, Začít spolu, model Sudbury, Summerhill a další (viz naše knihy Svoboda učení a Summerhill), kolem kterých vznikají nezřídka rodičovské komunity, které si pomáhají i v dalších oblastech života. Několik dalších odkazů pro inspiraci: Asociace svobodných a demokratických školpsl.cz, krizovatka.skaut.cz, inovativnivzdelavani.cz, scio.cz/scioskoly, rodicevitani.cz, eduin.cz, svobodauceni.cz, ucitelnazivo.cz nebo blog.zsmontessori.net.

13) Udržitelná móda — Do čeho se oblékat, aby nám bylo příjemně, nebylo to toxické a neničilo to planetu. Někdo si rád něco „spíchne“ nebo přešije sám — tato dovednost našich předků přichází do módy. Je tu ale i stále hustší síť bazarů, opraven, přešíváren, v módě jsou swapy a bazárky. Pro inspiraci se podívejte na- příklad na fashionrevolution.org, winwinlove.eu, slou.cz, veronikablabla.cz. Jeden z mnoha rozhovorů o tématu zde: goo.gl/3mKEiE.

14) Nezávislá média a informace — Jak si zajistit přístup k informacím ve světě dezinformací, kdy většinu médií vlastní zájmové skupiny a kdy manipulace druhými nebyla nikdy snazší. Kde se dozvědět, co se okolo nás opravdu děje, jaká je pravda a jak se nenechat zahltit záplavou povrchních „novinek“, jejichž hlavním cílem je odvést naši pozornost od podstatných věcí? Zde je několik odkazů na média a pořady, které jsou v době vzniku této příručky více či méně nezávislé (obecné i tématické): a2larm.cz, denikn.cz, respekt.cz (přestože jsou vlastněny oligarchou, o jehož akti- vitách mlčí, usilují o vyvážené, nezávislé zpravodajství), casopisargument.cz, pravydomaci.cz, romea.cz, video.aktualne.cz/dvtv, voxpot.cz, stream.cz/porady/adost, dtest.cz, sedmagenerace.cz, kulturni-noviny.cz, ekolist.cz, chciznatpravdu.cz, ze zahraničních například theguardian.com, newint.org, jacobinmag.com nebo nytimes.com. Důležitý je projekt investigace.cz. Cestou k informacím mohou být i některé podcasty jako leapmakers.cz, petrludwig.com/deeptalks, protiproudu.net a různé nezávislé blogy, např. vedome.org apod.

15) Duchovní život — Při hledání odpovědí na otázky smyslu života a hodnot je v Česku a na Slovensku možné vybírat z palety tradičních církví s křesťansko-židovskými kořeny nebo v buddhistické, hinduistické, islámské, případně dalších náboženských tradicích, případně z velmi pestré nabídky nenáboženských alternativních cest a vzdělávání. Nabídka místních i globálních guruů je opravdu pestrá. Odrazovým můstkem mohou být knihy, festivaly, jako např. festivalevolution.cz, allfest.cz, avatar.cz... nebo prostě internet.

16) Demokracie — Aneb otázka, jak přispět k udržení demokratické společnosti v situaci, kdy je ohrožena. Inspirací mohou být: rekonstrukcestatu.cz, frankbold.org/obcandvanula, mantinelydemokracie.cz, modely demarchie či například sociokra cie. V případě ohrožení demokracie se jeví stále důležitější „občanská neposlušnost“, ať už formou petic — např. e-petice.cz, různých forem demonstrací nebo žalob na vlády, státní instituce či korporace — v ČR např. milionchvilek.cz. Důle- žitým počinem jsou společné protestní iniciativy, jako například tato v podání čes- kých vědců ceskonaceste.cz/2000-slov-dnes/#manifest. Mezi inspirativní myslitele na poli budoucnosti demokracie patří Belgičan David Van Reybrouck.

17) Udržitelná mobilita, doprava — Vedle agrochemického průmyslu a výroby energie z fosilních paliv patří doprava k největším přispěvatelům k dnešní ekolo- gické krizi. Kromě emisí CO jenom v evropských městech zemře na následky emisí z automobilové dopravy (především z dieselových motorů) více než 460 tisíc lidí za rok. Otázka „jak se přepravovat efektivně, pohodlně, zdravě a k ostat- ním ohleduplně“ patří proto k těm zásadním. Podle možností bychom měli volit mezi následujícími čtyřmi možnostmi v tomto pořadí: pěšky, na kole, veřejnou dopravou, teprve nakonec autem. Letadlem pouze ve výjimečných případech. Pro inspiraci se podívejte na carfreerodina.cz, autonapul.cz, chodcisobe.cz, prazskematky.cz, prahounakole.cz, dopracenakole.cz nebo Smetanova revoluce. Inspirací pro budoucnost je i městská doprava hrazená z veřejných prostředků — viz freepublictransport.info/city či příklad z Lucemburska goo.gl/Qz59Lh.

18) Obnovitelná energie — Vytápění, chlazení, pohon spotřebičů v domácnosti a energie, která je pohání, jsou další podstatnou oblastí se zásadním dopadem na pří- rodu a naše přežití. Ideálním řešením do budoucna se jeví energetická soběstačnost (inspiraci najdete na akademiesobestacnosti.cz nebo veronica.cz/energetickasobestacnost), buď vlastní či v sousedské komunitě. Klíčový je systémový tlak na změnu legislativy, co se týče energetické náročnosti budov, firem a domácností. Ke snížení uhlíkové stopy přispívá sázení stromů — např. sazimestromy.cz. V do- mácnostech je v zimě důležité i snížení teploty, tj. raději si oblékat vrstvu navíc než přetápět a pak přebytečné teplo odpouštět ven. K tématu např. zmenaklimatu.cz.

19) Ochrana přírody, snižování toxicity — Podobně jako v době vynálezu DDT, azbestu nebo olova v barvách nebo v benzínu se dnes radujeme z nespočetného množství podobně fascinujících technologií, jejichž důsledky na lidské zdraví zatím nedokážeme domyslet, a na které tudíž neexistují zákonné normy. Proto se dnešní doba označuje mimo jiné i jako „jedová“ či „toxická“. Tak jako lékař ošet- řuje otevřené rány vždy v rukavicích, měli bychom i my přistupovat k neprověřeným technologiím cestou tzv. předběžné opatrnosti. V orientaci v problematice toxicity pomohou: arnika.org, veronica.cz, hnutiduha.cz, salamandr.info, csop.cz, strunecka.cz, vetveni.cz a výše zmiňovaný dtest, adost, enviweb.cz nebo ekolist.cz. O elektrosmogu např.: goo.gl/3vk6w4.

20) Voda — „Pouze šest procent podzemní vody se obnoví během padesáti let. Voda tudíž není zcela obnovitelným zdrojem, jak si mnozí myslíme. Faktem je, že dochází, a ta, která zbývá, je stále znečištěnější (např. 75 % vzorků v českých kohoutcích dnes obsahuje pesticidy). Co s tím? Kromě systémových změn (přechod na ekologické zemědělství, tlak na neodkladné zavedení uhlíkových filtrů na veřejné zdroje vody, stop toxickým pesticidům nebo umělému zasněžování, žaloby a jiné projevy občanské neposlušnosti) je tu řada drobností, které můžeme dělat doma, v práci nebo ve škole... Všichni si můžeme připomínat, že voda je vzácná. Kde to jde, je nutné si zřídit systém na dešťovku, vyměnit kohoutky za úsporné, využívat šedou (odpadní) vodu ke splachování a zalévání, na toaletě praktikovat „co je žluté, nad tím mávni, co je hnědé, to hned spláchni“, „čurat“ při sprchování a další podobné věci vyplývající ze zdravého selského rozumu.

21) Vzduch — O znečištěném ovzduší, které globálně zabije ročně přes 7 milionů lidí (v Česku 5,5 tisíce úmrtí ročně), se hovoří jako o další globální zdravotnické krizi, jež zabije víc lidí než malárie a HIV dohromady. V českých městech je pří- činou č. 1 individuální automobilová a také kamionová doprava s tím, že Česko drží v toxicitě automobilismu evropské prvenství. K tématu si přečtěte např. na: bit.ly/33uoruQ nebo goo.gl/DHZ8yN. Na venkově a v menších městech je to topení tuhými palivy a obecně průmysl — např. ČEZ je aktuálně čtvrtou nejšpinavější firmou Evropy. Každý z nás může omezit individuální přepravu autem, to, čím vytápíme své obydlí, a v práci, ve škole i ve své čtvrti zatlačit na to, aby se znečisťovalo co nejméně. Řešení tohoto tématu je ale opět především systémové tak, aby zákonodárci pojali čistý vzduch mezi své základní priority.

22) Zdraví — Čím více žije člověk v souladu s vlastním tělem a okolím, tím pevnější by mělo být jeho zdraví. Základem jsou pevné blízké vztahy, minimum obav a stresu, dostatek pohybu na čerstvém vzduchu, dobré jídlo ve správném množství, čistá voda a vzduch. V přírodě stále naleznete řešení většiny zdravotních neduhů. Tak jak se dozvídáme o praktikách farmaceutického průmyslu a jak se z lékáren stávají supermarkety s letáky, akcemi, slevami a věrnostními kartičkami, stále větší počet lidí hledá alternativu. Rozšiřují se možnosti celostní a čínské medicíny a začíná být zřejmé, že silné stránky té západní jsou v analýze a řešení akutních problémů, zatímco celostní medicína pomůže pochopit příčiny a důsledky. Důležitou cestou je hledání odpovědí v přírodě, například bylinkářství. Obecně ale platí, že i téma zdraví je otázkou především systémovou, neboť není možné být dlouhodobě zdravý v nemocné společnosti.

Tolik dvaadvacet bodů Příručky pro kolibříky — verze CZ/SK 2.0., s cílem přispět k tomu, abychom se lépe propojili a přispěli k řešení krizí, kterým čelíme. O čemkoliv, co zde chybí, a mělo by zde být, mi napište na tomas@peoplecomm.cz.

Díky a držme si palce.

Tomáš Hajzler
otec Valérie (14) a Valentýny (10)

P.S.: Zde 19:22 minut o tom, jak jsem se zmýlil v tom co je klimatická krize a co je třeba udělat, abychom se jí postavili.